Jak mně chyběl pohled na špičatý horizonty, výhledy do údolí hluboko pod nohama, to jsem si uvědomil až po prvních nastoupených 1000 metrech. A cestování? To je můj motor, generátor energie do běžného provozu. Nutně nemusím hltat kilometry dálnice, ale když jsme seděli na kafi na náměstí v Bellunu, pozorovali covidem a prázdninami zpomalený život, opět jsem pochopil, jak zásadní je možnost prostě jet kdy a kam a s kým chci.
Takže tady je fotoreport z přechodu národního parku Dolomity Bellunesi, kdy jsme si mohli vychutnat snad od všeho, co mně na horské přírodě fascinuje.
Start: Bellungo – Cíl: Alleghe