Znáš ty podzimní rána, kdy přes mlhu sotva rozeznáš protější barák, ze stromů kape voda, šero je beztak ještě v devět a nejseš si tak úplně jistej, že se ti fakt chce obouvat, když jsi jedinej, kdo je vzhůru? A pak ten pocit, když za sebou zabouchneš dveře: No-way-back. Za dvě hodiny jsi zpátky, všichni ještě leží a ty už máš vyhráno. Jóóóóó, to je ono!
Brno, 2020-10