Články autora
Jak mně chyběl pohled na špičatý horizonty, výhledy do údolí hluboko pod nohama, to jsem si uvědomil až po prvních nastoupených 1000 metrech. A cestování? To je můj motor, generátor energie do běžného provozu. Nutně nemusím hltat kilometry dálnice, ale když jsme seděli na kafi na náměstí v Bellunu, pozorovali covidem a prázdninami zpomalený život, opět jsem pochopil, jak zásadní je možnost prostě jet...
K prázdninovým cestám prostě patří dobrodružství a objevování „bílých míst na mapě“. Každý rok se proto snažíme nechat za zády uspěchaný svět, mobily symbolicky přepneme do režimu letadlo a zamíříme do míst, která vábí nejen přírodními krásami, ale i hlubším historickým kontextem. Letos jsme díky naprosto nevyzpytatelnému přepínání barev na covidovém semaforu měnili plány do poslední chvíle, než padla definitivní volba na nejvýchodnější cíp bývalého...
Výprava za nejlepším koupáním a pravou letní atmoškou „našeho“ jihu při symbolickém putování po soutocích Říčky > Litavy > Svratky > Dyje > Moravy > Dunaje. Zpátky Railjetem z Vídně. 5 dnů – 400 km.
Dva plnotučné dny na trase Hodonín – Uherské Hradiště, respektive parádní vejlet s plnou polní, šírákem na vrcholu Javoriny, 180 km v sedle, 3800 výškových metrů, a to pouhou hodinu cesty vlakem z Brna. Jestli se my tady na jižní Moravě nemáme skvěle.
Zážitky musí být hlavně silné. V duchu nestárnoucího hesla jsme sobotní start sice kvůli intenzivnímu dešti o den posunuli, ale jinak se na předpověď počasí nemělo smysl jakkoliv spoléhat. Slunce mnohokrát zakryly vodou nacucané mraky, aby nás o něco později zase namlsaly hřejivé paprsky. Z modré oblohy zahřmělo a přes louky se hnala hradba krup a vodorovný liják. Teplota spadla pod 7°C....
Letos jsme tradiční květnový vandr nasměrovali do oblasti Kopanic. Od poslední návštěvy této lokality dorostla většina dětí v kolektivu do věku, kdy unesou bágl. Výprava proto chvílemi připomínala slušný zájezd. Ale nic to neubralo na zážitcích…
Již šestým rokem trávíme volno mezi Vánocemi a Silvestrem v Jeseníkách. Hřebenovka se ani po letech neomrzí. Pokaždé je jiný sníh, jiné počasí, jiná atmosféra. Obzvlášť letos jsem byl rád, že těsně před naším příjezdem napadl čerstvý prašan. Zelená pole v nížinách nedávala naději, že bychom vyrazili na běžky. A povedlo se! Prosinec má navíc kouzlo zvláštního světla. Jeden den byl...
Ještě se nestalo, že by nás zklamala některá z tradičních prosincových výprav. Slunce se kulí nízko nad horizontem, v podstatě už v poledne nastává fotografická zlatá hodinka, která skončí až soumrakem. Jsou to orgie barev. Poryvy vichru, kterými doznívala větrná bouře nad severním Atlantikem, navečer vymetly hřebenové partie Alp. Nastaly mimořádné fotografické podmínky. Stan jsme zakopali hluboko do závějí...
Nejhezčí část roku, kdy se babí léto láme do vrcholného podzimu, jsem měl letos možnost postupně prožít (či spíše ochutnat) v různých koutech Alp. Nijak nezpochybňuji krásy české přírody, ale pokud si můžu vybrat, tak na celé čáře vítězí zlaté modříny na úpatí koruny nejvyšších vrcholů Švýcarska. Oblouk čtyřtisícovek lemujících údolí bere dech. Výškový rozdíl mez dnem údolí a vrcholem...
Kdo miluje vlaky, letadla, rakety, lodě, lanovky, auta a vůbec všemožné dopravní prostředky, nemůže v žádném případě vynechat nejpopulárnější švýcarskou expozici v muzeu Verkehrshaus (Muzeum of transportation) v Luzernu. Byl jsem zde již poněkolikáté. Tentokrát se fantastické exponáty staly kulisou zcela unikátního večírku, který uzavíral letošní ročník STM. To se myslím, jen tak nezopakuje. Kloubouček organizátorům!
Michael Pokorný