11.12. 2020
S kamarádem Ondrou jsme si naplánovali bezcílný vejlet s oblíbeným scénářem „kam dojdeme, tam dojdeme, hlavně si vyvětrat hlavu a vylézt na nějaký kopec.“ Zcela dobrovolně se k této akci přihlásil i třináctiletý potomek. Vyšlo z toho asi 41 km, 1700 m převýšení. I na kole by to byl hodnotný švih. Obávám se, že den, kdy nás mladá generace předběhne, se blíží....
19.10. 2020
Znáš ty podzimní rána, kdy přes mlhu sotva rozeznáš protější barák, ze stromů kape voda, šero je beztak ještě v devět a nejseš si tak úplně jistej, že se ti fakt chce obouvat, když jsi jedinej, kdo je vzhůru? A pak ten pocit, když za sebou zabouchneš dveře: No-way-back. Za dvě hodiny jsi zpátky, všichni ještě leží a ty už máš...
11.10. 2020
I když se do Bílých Karpat vrátíme po sté, je to vždycky pecka. Jak je letošek je v mnoha ohledech výjimečný, v řadě výjimečně blbých záležitostí se naštěstí také občas objeví neuvěřitelně vydařené momenty. Takhle se nám povedlo vyplout nad moře mraků během víkendu, který v Brně vypadal poměrně beznadějně. Náhoda tomu chtěla, že jsme se ocitli ve správný čas...
25.3. 2020
Když jsem byl malej, zoufale jsem si přál zažít uhelné prázdniny, jak o nich mluvila generace před námi. Ta následující dostala koronaprázdniny a toho je potřeba využít. Kdy se jinak povede děcka vykopat uprostřed týdne do lesa, aby zažily východ slunce za řevu ptáků. Ať máme na co vzpomínat, že to taky nebylo jenom blbý a komplikovaný. S osobami, s nimiž sdílím...