Články autora
Praská běžka obvykle znamená potíže. Když rupnou obě, je to bezesporu výzva, obzvlášť pro nejmladšího účastníka(!). Tesa-páska opět situaci zachránila. Pak už jen stoupání ve stopách medvěda, nocleh na hřebeni, spálené ksichty, panoramata a tak. Jest však pravdou, že mládežníci překonali další metu v horském výcviku a dá se říct, že zvládají plnotučné akce, které by i v kolektivu dospělých byly...
…chlapi mizí do hor. První letošní táboření na sněhu, magické kouzlo chráněných území Bílých Karpat, vejlet vlakem, útulno hospůdek, prostě vše jak má být.
Za řevu říjících jelenů jsme se toulali mezi Kľakem a Strážovem. Podzimní víkendovka se vším, co k vandru patří včetně asi poslední letošní nocí pod širákem.
Začátek podzimu vytváří ve vysoko položených horských údolích zejména za slunečných dnů neuvěřitelnou paletu barev. Po pěti dnech pracovních a společenských povinností je nebetyčná radost zahodit polobotky, košili a doslova si proběhnout alespoň jedno údolí od autobusové zastávky k ledovcům.
Využili jsme luxusní možnost si konečně po letech zase jen ve dvou vyrazit do exotiky. Po Albánii a Ukrajině tentokrát ještě více na východ. Jedna fotka je prý za tisíc slov, takže tady je odpověď na otázku, jak jsme se měli.
Každoroční cíl připravit potomstvu nezapomenutelné prázdninové dobrodružství se i tentokrát naplnil vrchovatě. Opět jsme nenásilně (většinou) posunuli hranice možného a během dvou týdnů a necelých 800 km v sedlech po trase Hamburk-Esbjerg-Flensburg ověřili, že i na Labi funguje příliv a odliv, bohatě okusili kvalitního protivětru, vychutnali si rozsáhlé písečné pláže ostrova Fanø a především pozorovali a zkoumali ptactvo a ostatní obyvatele rozsáhlých odlivových bažin národních...
Květnové svátky si říkaly o pořádný vandr. V takřka letním počasí bylo Třeboňsko a Novohradské hory jasnou volbou. Otazník samozřejmě visel nad tím, co budou náročnějšímu profilu a kilometráži říkat mládežnici. Nakonec jsem úpěl jenom já při smýkání naloženého vozíku…
Autentické ohlédnutí za jedním z prvních ročníků, kdy ještě bylo možné přepnout roli hlavního organizátora v řadového závodníka. Mrazivou tmu prořízlo neodbytné zvonění budíku vyřvávajícího, že bychom měli vypadnout z příjemného tepla spacáků, a začít dohánět, co jsme včera nestihli. Nárazový vítr bičující prostranství před Paprskem totiž celý podvečer úspěšně hatil veškerou naši snahu vystavět velkostan pro štáb závodu stejně...
Další hračkou, kterou jsme se rozhodli otestovat v drsném provozu, jsou backcountry běžky. Rájem pro tento skvělý sport se ukázaly korutanské Nockberge. Prašan, kosa a boží počasí tradiční předvánoční akci jen umocnilo.
Michael Pokorný