Albánie - cyklopuťák
Na kole zemí, v níž ani mapy.cz nemají zcela jasno, jaká cesta leží před vámi.
Luxusní asfalt v mžiku střídá volně ložený štěrk, silnice ze mění v oslí stezku a naopak. Turistická značka je prázdný pojem, vydat se na horské stezky vyžaduje sílu a odvahu. Ale pak objevíte vesničky, kde se čas nejenže zastavil, ale snad ani ještě nerozběhl. U Jónského moře vás okouzlí krásné pláže, kde podávají občerstvení za pár korun, a jestli zůstanete pod širákem na noc, je vaše věc. UNESCO památky ani zapomenuté monastýry ještě neprošly rekonstrukcí, surová krása ohlodaná zubem času má atmosféru. A to je Albánie. Země, kde cestovat znamená zažít a překvapení čeká za každou zatáčkou.
Na slunci 45 °C a nepohnul se ani lísteček. Vedro na zdechnutí si užívaly jenom cikády, které tak nějak škodolibě řičely v prořídlém podrostu za svodidly rozpálené silnice. Strmé stoupání dělalo problém i některým starším autům. To je dovolená?
Do Albánie v červenci
V průvodci to psali jasně – červenec není pro cestování po Albánii rozhodně ideální období. Myslím si však, že autor neměl na mysli cestování na kole, což nás při plánování cesty dost uklidnilo.
Děti měly termín prázdnin beztak daný, západní Evropa blbnula už rok s Covidem, takže jsme se zkrátka opět těšili na Balkán, který je pro cykloturistiku, jak ji máme rádi, jako stvořený.
Fotogalerie